Po dlouhé době jsem se dostal k přečtení knihy. Dříve, coby dítě školou povinné, jsem knihy doslova hltal, ale postupem času jsem četl čímdál míň. A je to škoda, protože si pořád myslím, že žádný film se nevyrovná knize. Možná se mnou nebudete souhlasit, ale podle mě jsou filmy dosti svazující a snaží se nám do mysli vnutit cizí myšlenky. Abych to vysvětlil. Když čtete knihu, tak si ve vlastní fantazii domýšlíte prostředí ve kterém se odehrává, osobám přisuzujete tváře, domýšlíte hlasy. Kdežto ve filmu je vše dané, nemáte na výběr. O obsazení, volbě prostředí rozhoduje někdo za vás a pokud jste napřed četli knihu, tak zfilmovaná verze může pro vás být určitým zklamáním.
I Švédi umí psát
V novinách jsem se před vánocemi dočetl o nové knize Jonase Jonassona Stoletý stařík který vylezl z okna a zmizel. Už nevšední název knihy dává tušit, že se u čtení nudit nebudete. Jonas Jonasson se narodil v roce 1961 v jižním Švédsku. Vystudoval švédštinu a španělštinu, po studiích pracoval jako novinář pro večerník Expressen a deník Smalandsposten. Až po dvaceti letech ve světě médií se začal věnovat psaní. Stoletý stařík je Jonassonovým debutem.
Děj
Kniha nás zavede do života jednoho (ne)obyčejného staříka jménem Alan Karlsson. Žije v jednom domově důchodců, pod bedlivým dohledem zlé sestry Alice. Je pondělí 2. května a Alanovi je ten den rovných 100 let a v domově se chystá oslava jeho narozenin. Jenže k oslavě ani nedojde, protože Alan vyleze z okna a zmizí.
Po opuštění domova pro seniory se ocitne na autobusovém nádraží, kde se zmocní kufru ve kterém je, jak později zjistí, ukryto 37 milionů švédských korun. Za 49 korun odjíždí prvním autobusem vstříc svému dobrodružství. Při svém putování pozná pár nových přátel (včetně slonice Soni), se kterými spáchá dvě dokonalé vraždy, koupí autobus se kterým málem spáchají třetí vraždu. Oběť, hlava gangu, kterému patří ukradený kufr s penězi se nakonec stane další členem osazenstva, které se snaží uprchnout před policií, jež už se dovtípila toho, že na první pohled bezmocný stařík není tak bezmocný, jak se zprvu zdálo. Případu se ujmul komisař Goran Aronsson, který je na správné stopě zločince chytit. Ale zrovna když se mu podaří celou skupinu vystopovat, přichází telefonát, že dědula a jeho kumpáni jsou nevinní.
V pozadí je ještě státní zástupce Conny Ranelid, který v celém případu vidí své zviditelnění. Avšak to nepřichází, protože shody náhod a neuvěřitelné štěstí starého Alana neposkytují Ranelidovi jakýkoliv důkaz svědčící proti Alanově skupině. Nakonec Alan a jeho přátelé (včetně slonice Soni a komisaře Aronssona odlétají soukromým letem na Bali, kde se Alan ožení a posléze je požádán tamním prezidentem o pomoc s výrobou atomové pumy.
Kniha je protkaná kapitolami pojednávajícími o Alanově životě, který se nikdy nezajímal o politiku, ale byl vždy nějak zapleten do všech významných událostí, které se ve 20. století odehrály.
Pokud zrovna váháte, jakou knihu si koupit, můžu Stoletého staříka vřele doporučit. Oddychové čtení se spoustou situačního humoru jistě oceníte.
Napsat komentář